|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Hypotéza více individuí
Bohdalková, Eliška ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Gradienty druhového bohatství jsou často vysvětlovány variabilitou v dostupnosti energie. Pozitivní vztah mezi energií a počtem druhů organismů může být způsoben mnoha mechanismy. Jedním z nich je tzv. hypotéza více jedinců (more individuals hypothesis, MIH). Podle ní větší množství energie umožní koexistenci více jedinců, kteří mohou být rozděleni mezi více druhů s životaschopnými populacemi. Autoři se však různí v přesné formulaci MIH, a tak i v předpokladech, které testují. Prostudování literatury rovněž ukázalo, že se studie zásadně liší v přístupu k testování MIH. Některé zkoumají, jestli může mechanismus MIH fungovat v reálných společenstvech, a často odpovídají, že ano. Jiné se ptají, zda dokáže MIH vysvětlit patrnosti druhového bohatství na povrchu Země. To mnohé práce zamítají. Počet druhů je často silně spojen přímo s energií i bez vlivu počtu jedinců. Otázkou rovněž je, jestli je počet druhů skutečně ovlivňován počtem jedinců a ne naopak. Tyto dvě veličiny jsou však jistě propojeny. Nezávisle na směru kauzality tak vztah mezi počtem jedinců a druhů stojí za další výzkum.
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Význam remízků a jejich ekologických vlastností pro ptáky v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině
Rajmonová, Lenka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Martin (oponent)
Různé podoby rozptýlené zeleně jsou klíčovým refugiem pro biodiverzitu v současné intenzivně využívané zemědělské krajině. Přesto byly remízky, jež jsou jednou z jejích nejčastějších variant, doposud spíše přehlížené. Znám je pouze vliv jejich rozlohy, tvaru či izolovanosti, a to především na lesní ptáky z pohledu lesní fragmentace, zatímco kvalita jejich biotopu a vztahy k jiným skupinám ptáků (např. druhům zemědělské krajiny) nebyly dosud uspokojivě prozkoumány. Tato práce je proto jedna z prvních, jež pohlíží na remízky jako na svébytný specifický biotop v zemědělské krajině. Mým cílem bylo: (I) zjistit, jaká je druhová skladba ptačích společenstev v remízcích v prostředí české krajiny, (II) zjistit, jaké vlastnosti biotopu zde ovlivňují druhové bohatství a početnost ptáků, (III) popsat rozdíly v biotopových preferencích různých ekologických skupin a (IV) z výsledků vyvodit ochranářská doporučení. Provedla jsem sčítání ptáků v 82 remízcích v intenzivně obhospodařované krajině středních Čech a v těchto remízcích jsem také změřila proměnné charakterizující jejich biotopy, rozlohu, tvar, izolovanost a způsob využití okolních zemědělských ploch. V remízcích bylo zaznamenáno široké spektrum lesních i nelesních (celkem 57) druhů, včetně některých ohrožených druhů zemědělské krajiny. Mezi vlastnosti...
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Hypotéza více individuí
Bohdalková, Eliška ; Storch, David (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Gradienty druhového bohatství jsou často vysvětlovány variabilitou v dostupnosti energie. Pozitivní vztah mezi energií a počtem druhů organismů může být způsoben mnoha mechanismy. Jedním z nich je tzv. hypotéza více jedinců (more individuals hypothesis, MIH). Podle ní větší množství energie umožní koexistenci více jedinců, kteří mohou být rozděleni mezi více druhů s životaschopnými populacemi. Autoři se však různí v přesné formulaci MIH, a tak i v předpokladech, které testují. Prostudování literatury rovněž ukázalo, že se studie zásadně liší v přístupu k testování MIH. Některé zkoumají, jestli může mechanismus MIH fungovat v reálných společenstvech, a často odpovídají, že ano. Jiné se ptají, zda dokáže MIH vysvětlit patrnosti druhového bohatství na povrchu Země. To mnohé práce zamítají. Počet druhů je často silně spojen přímo s energií i bez vlivu počtu jedinců. Otázkou rovněž je, jestli je počet druhů skutečně ovlivňován počtem jedinců a ne naopak. Tyto dvě veličiny jsou však jistě propojeny. Nezávisle na směru kauzality tak vztah mezi počtem jedinců a druhů stojí za další výzkum.
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
|
Struktura ptačích společenstev na výškovém gradientu Kamerunské hory
Mudrová, Karolína ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Oblíbeným nástrojem pro studium patrností diverzity jsou gradienty nadmořské výšky, které zachycují procesy ovlivňující distribuci druhů podél rychle se měnících podmínek, přitom však na poměrně malé škále. Cílem této práce bylo zejména sestavení uceleného checklistu ptáků na elevačním gradientu kontinuálního deštného lesa na Kamerunské hoře (300 - 2300 m n. m.) a analýzy průběhu druhové diverzity, druhového obratu a souvislosti výškového výskytu druhů s velikostí areálu, hmotností a typem potravní strategie. Průběh druhové diverzity na výškovém gradientu Kamerunské hory ukazuje na lineárně klesající trend s drobnými odchylkami naznačujícími plató hodnot v nadmořských výškách 600 - 1000 m n. m. Ve spodních nadmořských výškách pak dochází k rychlému druhovému obratu (species turnover), ve vyšších nadmořských výškách nad 1200 m n. m. je odlišnost společenstev dána spíše postupným úbytkem druhů (nestedness). Zjistila jsem, že výškové rozpětí výskytu druhů roste s nadmořskou výškou, což odpovídá predikci dle elevačního Rapoportova pravidla. Druhy hnízdíci ve vyšších nadmořských výškách mají spíše menší areály, vázané na izolované ostrovy horských deštných lesů. Počet insektivorních druhů rychle klesá s nadmořskou výškou, zastoupení nektarivorních druhů ve společenstvu je spíše konstantní a počet...
|
host ::
RSS.